URČOVÁNÍ POHLAVÍ

Chtěli byste vědět, jestli svého svěřence pojmenovat dívčím či mužským jménem?

Některé ježky je těžké přemluvit, aby nám ukázali své bříško. Většinou toho docílíme tak, že ho položíme volně na ruku, a když se ježek rozbalí, podíváme se ze spodu. (Většina ježků se po otočení na záda znovu zabalí). Podle nákresu pak rozpoznáme pohlaví. Takto lze poznat pohlaví už i u velmi malých mláďat.

URČOVÁNÍ STÁŘÍ

Pro určení stáří neexistuje mnoho znaků, které by mluvily jasně. Ty jsou jen u mláďat. Hlavním ukazatelem je váha, ale ta je zase velmi ovlivněná zdravotním a fyzickým stavem.

ANATOMIE

Ježek má překvapivě čtyři nohy, dvě oči a dvě uši. Málokdo si všimne, že má i ocásek. Je to savec, ale nejvíce charakterické jsou pro něj bodliny, kterých má kolem 7 000.

Velice důležité jsou pro něj okružní svaly, které mu umožňují stočit se do pichlavého klubíčka, což plní ochrannou funkci. Při pocitu ohrožení ježek své bodliny zpevní a naježí. Snaží se odradit také hlasitým funěním. Když ho však překvapíme na zemi rozbaleného, při doteku nadskakuje se záměrem nás popíchat. To jsou však všechny prostředky jak se ježek dokáže bránit. Nikdy v úmyslu ublížit nekousne ! (Občas si náš prst splete s chutným soustem, ale to je čistě nevinné, protože ježek špatně vidí a orientuje se hlavně podle čichu.)

SMYSLY

Orientace v prostředí a hlavně hledání potravy se řídí především čichem. Zrak má malou funkci, ježkovy oči jsou malé a zapadlé.

VÝVOJ HMOTNOSTI

Ježka vážíme přibližně 2x - 1x týdně a vývoj hmotnosti sledujeme, případně zapisujeme. Ježek by měl přibrat o 50g – 70g týdně. Jestliže zůstává jeho váha stejná, či se dokonce snižuje, navštívíme veterináře. Největší procento ježků je napadeno plicními parazity. Veterinář by měl aplikovat lék zvaný IVOMEC (podkožně 0,03 ml na 100g živé váhy). Plicní parazité se projevují též kašlem, sípáním a slyšitelným, těžkým dechem. Léčbu plicních parazitů nepodceňujeme, ohrožují úspěšnou hibernaci.