TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
19. 8. 2025
Řeka Berounka ……
I dnes to byl na stavbě opět hodně náročný den. Od rána několik profesí na stavbě nové ZSŽ Plzeň, telefonáty, zvířecí pacienti, organizační záležitosti a nervy na pochodu.
K tomu docela vedro, což je dobře, jelikož je léto, a tak jsem kolem osmnácté hodiny zcela mimořádně, po poměrně dlouhé době, letos poprvé vyrazil na ryby k řece Berounce.
Potřeboval jsem alespoň na chvilku vypnout hlavu, s nadsázkou neřešit starosti půlky zeměkoule, a tak jsem šel na jistotu na jedno z míst, které mám nejraději.
Navíc i podle kalendáře to vycházelo tak, že na ryby pod jez u bývalé bukovecké papírny jsem většinou hodně chodil právě v červenci a srpnu. Je to místo, které mám rád, kam chodím chytat ryby na třpytku legálně již od svých 15 let (nelegálně již od svých 12 let). To ale není vůbec důležité, jelikož i dnes, po téměř 40 letech to tam bylo opět naprosto dokonalé.
Berounka je prostě mou srdcovou záležitostí a jsem moc rád, že od mého dětství, kdy Plzeň neměla adekvátní čistírnu odpadních vod a řeka vypadala spíše jako smradlavá stoka, se to výrazně posunulo k lepšímu a dnes je vše úplně jinde.
Nečekal jsem žádný velký úlovek, a tak jsem měl radost i z krásně vybarvených dorostenců okouna říčního (všechny jsem je zase pustil).
Západ slunce, barevné květy, motýlice, stará vrba a pomníček pana Václava Boška - to vše jsou střípky nostalgie časů dávno minulých a koneckonců i mého života.
Řeka Berounka je prostě nádherná!
K tomu docela vedro, což je dobře, jelikož je léto, a tak jsem kolem osmnácté hodiny zcela mimořádně, po poměrně dlouhé době, letos poprvé vyrazil na ryby k řece Berounce.
Potřeboval jsem alespoň na chvilku vypnout hlavu, s nadsázkou neřešit starosti půlky zeměkoule, a tak jsem šel na jistotu na jedno z míst, které mám nejraději.
Navíc i podle kalendáře to vycházelo tak, že na ryby pod jez u bývalé bukovecké papírny jsem většinou hodně chodil právě v červenci a srpnu. Je to místo, které mám rád, kam chodím chytat ryby na třpytku legálně již od svých 15 let (nelegálně již od svých 12 let). To ale není vůbec důležité, jelikož i dnes, po téměř 40 letech to tam bylo opět naprosto dokonalé.
Berounka je prostě mou srdcovou záležitostí a jsem moc rád, že od mého dětství, kdy Plzeň neměla adekvátní čistírnu odpadních vod a řeka vypadala spíše jako smradlavá stoka, se to výrazně posunulo k lepšímu a dnes je vše úplně jinde.
Nečekal jsem žádný velký úlovek, a tak jsem měl radost i z krásně vybarvených dorostenců okouna říčního (všechny jsem je zase pustil).
Západ slunce, barevné květy, motýlice, stará vrba a pomníček pana Václava Boška - to vše jsou střípky nostalgie časů dávno minulých a koneckonců i mého života.
Řeka Berounka je prostě nádherná!
