TISKOVÁ ZPRÁVA
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
3. 6. 2025
Událostí posledního týdne je tolik, že dnešní tisková zpráva by byla na několik stran. Letošní sezóna je pro nás i pro volně žijící zvířata extrémně náročná a počty případů a zásahů jdou každý den do desítek. Mobilní telefon musím mít zpravidla už od 17. hodiny v nabíječce, aby mi baterie vydržela téměř nepřetržité telefonování, hledání v mapách a nahrávání hlasových zpráv. I přesto všechno se snažíme fungovat tak, aby celkovou rekonstrukci a modernizaci našeho léčebného zařízení, která je v plném proudu, nikdo nepocítil. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají, ale bohužel se ale najdou i tací, kteří to nám i volně žijícím zvířatům neusnadní.
Máme tady mládě rehka, sýkory či vrabce, přijeďte si pro něj, jsou tady kočky!
Ano, venku se pohybující kočky domácí jsou v ekosystému, a to jak v přírodě, tak ve městech velký problém. Ovšem představa, že budeme sbírat, složitě odchovávat a brát ptačím rodičům jejich mláďata, abychom je „zachránili“, je zcela zcestná a proti přírodě! A přesto se najde čím dál více lidí, kteří chtějí udělat svému svědomí zadobře tím, že svou zodpovědnost za svou kočku chtějí přehodit na někoho jiného, ideálně na nějakou tu záchrannou stanici!
Odmítl vrátit mládě pěnice černohlavé na lokalitu nálezu zpět k rodičům.
Čerstvě vyvedené, již kompletně opeřené mládě pěnice černohlavé, které dokrmovali rodiče mimo hnízdo a učilo se létat, mělo jednoznačně zůstat po telefonické konzultaci na místě nálezu! Bohužel pán byl přesvědčený o tom, že problematice rozumí lépe, tak ho donesl na služebnu městské policie. Tam se s ním strážníci chvilku dohadovali a pak nám mládě předali do stanice se slovy „Nálezce odmítl vrátit mládě zpět na lokalitu nálezu!“.
A tak zpráva pro urputného pana „záchranáře“, který věděl vše lépe! Mládě pěnice i přes veškerou snahu kolegyně, která se ho snažila rozkrmit, druhý den uhynulo úplně stejně jako zbytečně donesené mládě sýkory modřinky, vrabce domácího a kosa. Jediné, co se kolegyni povedlo vypiplat, byl dospělý rorýs po nárazu a dvě mláďata rehka domácího. Škoda těch uhynulých ptáků, protože kdyby je lidé nenašli, mohli klidně žít dál.
Čerstvě vyvedené, již kompletně opeřené mládě pěnice černohlavé, které dokrmovali rodiče mimo hnízdo a učilo se létat, mělo jednoznačně zůstat po telefonické konzultaci na místě nálezu! Bohužel pán byl přesvědčený o tom, že problematice rozumí lépe, tak ho donesl na služebnu městské policie. Tam se s ním strážníci chvilku dohadovali a pak nám mládě předali do stanice se slovy „Nálezce odmítl vrátit mládě zpět na lokalitu nálezu!“.
A tak zpráva pro urputného pana „záchranáře“, který věděl vše lépe! Mládě pěnice i přes veškerou snahu kolegyně, která se ho snažila rozkrmit, druhý den uhynulo úplně stejně jako zbytečně donesené mládě sýkory modřinky, vrabce domácího a kosa. Jediné, co se kolegyni povedlo vypiplat, byl dospělý rorýs po nárazu a dvě mláďata rehka domácího. Škoda těch uhynulých ptáků, protože kdyby je lidé nenašli, mohli klidně žít dál.
Ropuchy ve Chvojkových lomech.
Z doby, kdy se v Chvojkových lomech těžil písek a v člověkem uměle vyhloubených loužích se pářily stovky ropuch zelených, jsou již několik desítek let ty tam. Dnes jeden z centrálních parků městské zástavby je hojně využíván hlavně obyvateli Slovan, pro které tu městský obvod Plzeň 2 vybudoval dostatek sportovního i odpočinkového vybavení, včetně betonového vodního prvku. Ten však slouží nejenom lidem, ale i zbytku populace ropuch zelených, které sem každé jaro dorazí na námluvy a fázi rozmnožování. Ve své podstatě pro zákonem chráněné obojživelníky je louže jako louže a asi by v tom nebyl problém, kdyby letos ta jejich louže nebyla z důvodu její plánované údržby bez vody. A tak žáby musely vzít za vděk například vypouštěcí šachtou, ze které neměly šanci vylézt, nebo bočními trubkami přivádějícími do bazénku vodu.
Z doby, kdy se v Chvojkových lomech těžil písek a v člověkem uměle vyhloubených loužích se pářily stovky ropuch zelených, jsou již několik desítek let ty tam. Dnes jeden z centrálních parků městské zástavby je hojně využíván hlavně obyvateli Slovan, pro které tu městský obvod Plzeň 2 vybudoval dostatek sportovního i odpočinkového vybavení, včetně betonového vodního prvku. Ten však slouží nejenom lidem, ale i zbytku populace ropuch zelených, které sem každé jaro dorazí na námluvy a fázi rozmnožování. Ve své podstatě pro zákonem chráněné obojživelníky je louže jako louže a asi by v tom nebyl problém, kdyby letos ta jejich louže nebyla z důvodu její plánované údržby bez vody. A tak žáby musely vzít za vděk například vypouštěcí šachtou, ze které neměly šanci vylézt, nebo bočními trubkami přivádějícími do bazénku vodu.
Na lokalitě proběhlo několik záchranných transferů a při první příležitosti musíme dát návrh MO Plzeň 2 na to, že i žáby by si zasloužily v parku alespoň jednu oplocenou louži, aby nebyly závislé na tom, kdy jim lidé napustí vodu. Třeba tak, jak jsem to viděl v centrálním parku u rakouských sousedů ve Vídni.
Sova pálená v tunelu Chlum.
Duchapřítomná reakce správce železničních cest přinesla informaci o tom, že vzácná sova pálená, původně kroužkována 14.7.2023 Bitozeves - Vidovle v Ústeckém kraji, se našla pravděpodobně sražená a dovezená vlakem v tunelu Chlum v Plzni. Dne 29.5.2025 nám i Kroužkovací stanici Praha nahlásil nález kroužkovaného kadaveru technik, který sovu našel přímo v prostředku přes 4 km dlouhého železničního tunelu. Sova byla již bohužel mrtvá, ale alespoň informace o jejím nálezu a příčině úhynu poslouží k další ochraně tohoto druhu.
Záhadné zmizení labutí na Vltavě neobjasněno.
Zhruba měsíc si ornitologové a kolegové z kroužkovací stanice v Praze lámou hlavu nad záhadným zmizením zhruba 150 labutí velkých z historického jádra hlavního města Prahy. Náplavka pod Jiráskovým i Karlovým mostem je prázdná, a to včetně kroužkovaných handicapovaných labutí z pražské záchranné stanice. Případem se zabývá hned několik úřadů a podnět nám přišel i z jedné pražské advokátní kanceláře. Obvolal jsem všechny známé, Státní veterinární správu, Policii, pražskou záchrannou stanici živočichů. Kolega a ředitel Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Městské veterinární správy MVDr. Martin Jánošík pak obvolal druhou polovinu těch, se kterými spolupracují, a tak jsme získali informace, jak od dispečinku městské policie, centrálního dispečinku Magistrátu hlavního města Prahy, zvířecí záchranky i firem, které řeší sběr uhynulých zvířat v dané oblasti. Od začátku roku 2025 byl hlášen a zaznamenán úhyn pouze 12 labutí a příjem do Záchranné stanice Praha jen několika jedinců.
Celkově se jedná o situaci, kterou v Praze na Vltavě neznáme, a jelikož se labutím věnujeme již od roku 1994 včetně zimního sčítání ptáků, rozhodli jsme se, že danou věc prověříme.
Proto také v sobotu 31. 5. 2025 jsme po předešlé domluvě s Ředitelstvím vodních cest a na základě spolupráce s Policií ČR vyrazili s kolegou Milošem Paiskerem do Prahy, abychom fyzicky překontrolovali úsek řeky Vltavy, a to od komory Modřany až ke komoře nad ZOO v Troji. Spolu s policejní hlídkou jsme na jejím motorovém člunu celkem 6 hodin doslova pročesávali řeku Vltavu metr po metru, a to včetně všech zálivů, přístavů a slepých ramen.
Zhruba měsíc si ornitologové a kolegové z kroužkovací stanice v Praze lámou hlavu nad záhadným zmizením zhruba 150 labutí velkých z historického jádra hlavního města Prahy. Náplavka pod Jiráskovým i Karlovým mostem je prázdná, a to včetně kroužkovaných handicapovaných labutí z pražské záchranné stanice. Případem se zabývá hned několik úřadů a podnět nám přišel i z jedné pražské advokátní kanceláře. Obvolal jsem všechny známé, Státní veterinární správu, Policii, pražskou záchrannou stanici živočichů. Kolega a ředitel Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Městské veterinární správy MVDr. Martin Jánošík pak obvolal druhou polovinu těch, se kterými spolupracují, a tak jsme získali informace, jak od dispečinku městské policie, centrálního dispečinku Magistrátu hlavního města Prahy, zvířecí záchranky i firem, které řeší sběr uhynulých zvířat v dané oblasti. Od začátku roku 2025 byl hlášen a zaznamenán úhyn pouze 12 labutí a příjem do Záchranné stanice Praha jen několika jedinců.
Celkově se jedná o situaci, kterou v Praze na Vltavě neznáme, a jelikož se labutím věnujeme již od roku 1994 včetně zimního sčítání ptáků, rozhodli jsme se, že danou věc prověříme.
Proto také v sobotu 31. 5. 2025 jsme po předešlé domluvě s Ředitelstvím vodních cest a na základě spolupráce s Policií ČR vyrazili s kolegou Milošem Paiskerem do Prahy, abychom fyzicky překontrolovali úsek řeky Vltavy, a to od komory Modřany až ke komoře nad ZOO v Troji. Spolu s policejní hlídkou jsme na jejím motorovém člunu celkem 6 hodin doslova pročesávali řeku Vltavu metr po metru, a to včetně všech zálivů, přístavů a slepých ramen.
Rád bych tímto zároveň velice poděkoval Krajskému ředitelství PČR hlavního města Prahy a jejímu poříčnímu oddělení za trpělivost, profesionální přístup a hlavně nasazení! Jednoznačně se ukázalo, že znalost terénu a prostředí, včetně ovládání techniky a řízení motorového člunu je pro podobnou akci zásadní!
Bohužel zásadní byl i finální výsledek našeho pátrání, jelikož na celém 16,5km úseku řeky Vltavy jsme našli, překontrolovali a zachytili pouze tři labutí páry, přičemž dva z nich byly bez mláďat a jeden pár u Modřan měl 4 malá mláďata, takže celkem 10 labutí, a k tomu pouze jednu trvale handicapovanou bez křídla, tedy 11 ptáků! Dále jeden bílý peřový polštář, vyhozený pod Holešovickou tržnicí, a několik rodin nepůvodních husic nilských s mláďaty.
Kde jsou labutě z centrální části Prahy, jsme zatím bohužel nezjistili, ale na případu i dále pracujeme.
Další čápata.
A protože mladých čápů není nikdy dost, máme na stanici další dvě čapí mláďata. Tentokrát se jedná problém na hnízdě v Koutě na Šumavě, kde se nejdříve zhruba před dvěma týdny ztratila samice a o tři odrostlá mláďata se vzorně staral samec. Ten si bohužel před týdnem namotal na levou nohu rybářský vlasec, a tak jsme museli dvě živá mláďata na hranici podvýživy sundat a vzít k nám do stanice. Nebylo to vůbec snadné, ale jedno z mláďat je už na hnízdě čápů v Chotěšově (3+1) a druhé slabší menší na svou adoptivní rodinu teprve čeká.
A protože mladých čápů není nikdy dost, máme na stanici další dvě čapí mláďata. Tentokrát se jedná problém na hnízdě v Koutě na Šumavě, kde se nejdříve zhruba před dvěma týdny ztratila samice a o tři odrostlá mláďata se vzorně staral samec. Ten si bohužel před týdnem namotal na levou nohu rybářský vlasec, a tak jsme museli dvě živá mláďata na hranici podvýživy sundat a vzít k nám do stanice. Nebylo to vůbec snadné, ale jedno z mláďat je už na hnízdě čápů v Chotěšově (3+1) a druhé slabší menší na svou adoptivní rodinu teprve čeká.
A další a další případy včetně opakovaně vyplavené stavby.