Archiv

1. 10. 2024 Sobotní akce

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                         
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
1. 10. 2024
 
Ornitologická vycházka a sobotní brigáda na ZSŽ Plzeň
 

Zdravíme všechny naše příznivce a srdečně vás zveme na sobotní „PODZIMNÍ ORNITOLOGICKOU VYCHÁZKU“  pořádanou kolegy z ČSO a Západočeské pobočky ČSO. Vycházku opět povede ornitolog Luboš Volter a tentokrát nebude zakončena v areálu Záchranné stanice živočichů Plzeň, ale už na stanovišti odchytu a ukázky kroužkování volně žijících ptáků U Pecihrádku viz. pozvánka.
 
 
Kdo by přece jen chtěl do Záchranné stanice živočichů Plzeň dorazit, rádi ho přivítáme a hodně nám pomůže, když přijde v sobotu na pracovní brigádu rozebírat voliéru pro veverky a stěhovat materiál.
 
Přesněji na sobotu 5. 10. 2024 bychom ocenili několik dalších párů pracovitých a šikovných rukou v pracovních rukavicích, zejména na rozebírání dřevěné střechy, vytahování hřebíků z prken a demontáž pletiva a konstrukce voliéry.
 
 
 
Na brigádu lze přijít i nenahlášený, kdykoliv v průběhu celého dne a hodně by nám to v rámci rekonstrukce ZSŽ Plzeň pomohlo. Děkujeme.
 
Jinak záchranná stanice je v celkové rekonstrukci, léčebný areál je dočasně pro veřejnost uzavřen a pohyb osob po staveništi je z bezpečnostních důvodů zakázán. Děkujeme za pochopení, podporu i pomoc.
 
 
 
 
 

28. 9. 2024 Švihov

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                         
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
28. 9. 2024
 
Dobrý tým je základ!
 

Náš spolek i Záchranná stanice živočichů Plzeň po třiceti letech fungování vstupuje do další své zásadní životní etapy. Jsme rádi, že spolu s námi a v týmu je jak  Město Plzeň a Plzeňský kraj, tak i spousta našich příznivců, podporovatelů a přátel! To vše je bezesporu pro nás velký závazek i podpora, ale svou klíčovou roli v tom všem hrají hlavně jednotlivé týmy lidí, jak v rámci fungování DES OP, tak i mimo něj. Skoro si troufám říci, že se jedná vždy o roli zásadní, a to jak při samotné stavbě, modernizaci a rozšíření nového léčebného areálu ZSŽ Plzeň, tak zabezpečování jeho chodu, provozu i realizace jednotlivých projektů.
 
A jelikož náš spolek a koneckonců i já sám mám obrovské štěstí na skvělé týmy, kolegy, přátele i spolupracovníky, tak v rámci našeho projektu druhové ochrany, údržby a péče o hnízda čápů bílých bych Vám rád představil hned několik našich realizačních týmů, se kterými jste se třeba i vy mohli potkat například na čapím hnízdě ve Švihově (KT).
 
Rok 2024, plánovaná údržba a snížení hnízda čápa bílého hnízdícího na komíně budovy Základní a Mateřské školy Švihov proběhlo již tento čtvrtek (26.9.2024) dopoledne za technické podpory a pomoci profesionálních hasičů HZS PK z Klatov. Díky jejich žebříku se bezpečně dostal kolega Miloš Paisker až na samotné hnízdo, které se mu podařilo během poměrně krátké doby za pomoci muže od profesionálních hasičů snížit na jednu čtvrtinu původní výšky.
 
 
 
 
 
 
O víkendu v sobotu (28.9.2024) jsme pak s druhým týmem (Monikou Šedivcovou, Petrem Burgetem a kolegou Jindřichem Rykovským) úklidem celé střechy, vyčištěním okapů a demontáží staré zrezivělé plechové střechy na úpravě hnízda dále pokračovali.
 
Svou roli v týmu, krom profesionálních hasičů HZS PK, sehrál Plzeňský kraj, město Švihov a pan ředitel ZŠ a MŠ Švihov Jakub Topinka. Děkujeme všem.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Když jsem pak doma  projížděl archiv fotografií, tak jsem našel rekonstrukci a snížení stejného hnízda z roku 2007, kdy v realizačním týmu byla na hnízdě tehdy Pavla Blažková (Tájková) a dole pod hnízdem Kateřina Tvardíková (Sam), Jana Sagianová (Voráčková) a studentka veterinární fakulty Martina Hartmanová (Plašilová).    
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A když už se prohrabujeme minulostí, tak ještě  do třetice ze Švihova, a to zabezpečení komína proti nežádoucímu úhynu a pádu čápů do něj ze dne 9.8.2012.  Na fotografii opět ornitolog a člen DES OP Miloš Paisker a má maličkost :-).
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Bohužel z doby, kdy jsem se svým otcem (rovněž Karlem Makoňem) osazoval onu kovovou konstrukci a hnízdní základ na komín ZŠ a MŠ, už fotky nemám. Jediné co se ví, že to bylo v březnu roku 2000 a to jsme ještě neměli digitální fotoaparát a možná ani počítač :-).
 
 

26. 9. 2024 Bagry se zakously do skály

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                         
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
26. 9. 2024
 
Bagry se zakously do skály, stavba je v plném proudu a stále platí, že u tohoto pro nás zásadního a historického okamžiku můžete být spolu s námi! 
 
Část peněz je už na účtu, ale stále hledáme další silné investiční partnery, kterým to, co právě teď vzniká, dává smysl a chtějí se k nám přidat. 

 
V minulých dnech nám na samostatný transparentní spolkový účet dorazila čtyřmilionová investiční a účelově vázaná finanční podpora od města Plzně. Dotace je určena výhradně na spolufinancování stavby „Celkové rekonstrukce, modernizace a rozšíření ZSŽ Plzeň“. Na tomto projektu s městem Plzní a Plzeňským krajem pracujeme již třetím rokem a děkujeme všem zastupitelům, radním i vedení města Plzně za jejich podporu, pomoc, obrovskou angažovanost i spoluúčast! Děkujeme!

 Na přiložených fotografiích z kontrolních dnů zástupci DES OP, realizační firmy, stavbyvedoucí, stavební dozor, koordinátoři projektu, řešitelé projektu podpory spolufinancování EU a další.
Další tři miliony ze čtyř, které musíme investovat přímo z rozpočtu DES OP, darů, vlastní činnosti a přes sbírku DARUJME.CZ či transparentní účet, stále potřebujeme.

Proto také s napětím čekáme na říjnové jednání správní rady NADACE ČEZ, kterou jsme k projektu jakožto dlouholetého generálního partnera záchranné stanice rovněž přizvali. Nadaci ČEZ jsme předložili projekt a požádali o jeden milion korun na vybavení nové veterinární ošetřovny.

Na DARUJME.CZ jste nám za první dva měsíce poslali celkem 40 870 Kč.
Na transparentní účet 342345236/0300 od vás přišlo celkem 114 000 Kč.

Děkujeme mnohokrát, každá koruna se opravdu počítá a hlavně posouvá náš projekt zase o kus dál!

Za první dva měsíce od poklepání na základní kámen stavbaři a dodavatelské firmy zahájili velice náročné a rozsáhlé zemní práce první etapy a části nového léčebného areálu.

Přemisťují stovky kubíků zeminy a lámaného kamene! Základ první opěrné stěny se doslova tesá do skály. Těžká technika se zakousla do tvrdé horniny a o každý metr v podloží se doslova tvrdě bojuje. Je to náročné, ale bude to fungovat a hlavně držet. Zhruba třímetrová opěrná stěna z litého betonu pak bude nejenom držet a jistit horní hranu pole, ale zároveň bude i zadní stěnou nových voliér.

 

 

 

 

 

 

 

 

 Souběžně s přípravou plochy na voliéry běží i přípravné práce na nové elektrické přípojce, a to jak pro naši novou stanici, tak sousední skautské klubovny. Přeložka stávající naší i skautské elektrické přípojky vedené zčásti vzduchem a zčásti v zemi, se musí v rámci stavby zrušit a je součástí rozpočtu i projektu DES OP. Akce téměř za jeden milion korun je koordinovaná energetiky a musí být naplánována tak, aby nikdo nezůstal bez elektrické energie.

Vytyčení přesných hranic sousedních pozemků, rozšíření a stabilizace plochy sousedních polí, odstranění stávajících sloupů el. vedení přivítali i na místě hospodařící zemědělci. Ti nám vyšli maximálně vstříc a po ukončení stavby a rozhrnutí ornice, srovnání horní hrany původní strže a odstranění betonových sloupů, bude možné pole bezpečně a bez obav obdělávat až k našemu plotu. To je bezesporu výrazné plus jak pro hospodařící zemědělce, tak majitele pozemků, kteří jim zemědělskou půdu pronajímají.

 

 

 A na závěr ještě pár čísel o těch, pro které se to staví. Za tři čtvrtletí letošního roku jsme přijali a ošetřili 1.258 zvířecích pacientů, z nich se 66 % (dvě třetiny) podařilo vrátit zpět do volné přírody. Při srovnání s předešlými roky je to o 20 % více a také v tomto případě jde hlavně o týmovou práci, jak našich lidí, tak partnerů a podporovatelů naší činnosti! Děkujeme!

 

24. 9. 2024 Týden skleněného zabijáka!

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                           
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
24. 9. 2024
 

Týden skleněného zabijáka!    

Zdravím ze staveniště. Jsme uprostřed stěhování provozní místnosti, řešíme mimo jiné odchyt poraněných labutí na Hracholuskách, ale přeposílám velice důležitou informaci.
 
Česká společnost ornitologická opět vyhlásila tento týden (od 23. 9. do 29. 9. 2024), jako týden mapování „Skleněných zabijáků“.
 
 
I přesto, že se jedná již o několikátou celorepublikovou akci tohoto druhu, a i my na tuto problematiku v našem regionu již přes 30 let neustále upozorňujeme, stále se nám nedaří tuto příčinu masivního, ilegálního a veřejného zabíjení ptáků s tichým souhlasem všech dostatečně dostat do podvědomí široké veřejnosti, společnosti, některých samospráv měst či obcí a jejich stavebních úřadů.
 
 
Proto věnujte, prosím, svou pozornost této kampani a hlavně problematice i vy, a pošlete své poznatky a „Skleněné zabijáky“ přímo do celorepublikového registru České společnosti ornitologické viz. odkaz: 
 
https://www.birdlife.cz/zacina-tyden-skleneneho-zabijaka-lide-budou-mapovat-budovy-kde-se-zabijeji-ptaci/
 
Nebojte se poslat i plochy, u kterých jste našli uhynulého či poraněného opeřence mimo vyhlášené datum. Přeci jen většina tažných ptáků je už mimo území ČR, a i ti se zabíjejí o skleněné plochy ve velkém!  
 
Já za náš spolek určitě nejen do databáze, ale i místní samosprávě a správcům majetku opět pošlu doposud nezabezpečenou vlakovou zastávku Plzeň – Slovany, na kterou jsme upozorňovali již v květnu roku 2022.
 
 
To samé do Třemošné u Plzně, kde v té samé tiskové zprávě (2022) jsme upozorňovali na nově zrekonstruované autobusové čekárny. Přičemž tady to posunuli ještě o kus dál tím, že přidali ke třem nezabezpečeným ještě další dvě!
 
 
 
 
Anebo pár dní nově zrekonstruovaná zastávka MHD v Plzni na Roudné - V Ráji. A takhle bych mohl pokračovat do nekonečna….
 
 

18. 9. 2024 Dvakrát Kateřinský potok

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                           
DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
15. a 18. 9. 2024
     
Dvakrát Kateřinský potok
 
Nedělní exkurze na Kateřinském potoce


V neděli 15. 9. 2024 jsem měl tu čest s týmem lidí z Bioptické laboratoře Plzeň zrealizovat další exkurzi do „Soukromé přírodní rezervace prof. Ondřeje Hese na Kateřinském potoce“. Iniciátorka akce a aktivní členka Dozorčí rady NF Eden paní Zdeňka Dušková spolu s kolegy Jiřím Duškem a Josefem Srpem absolvovali moji oblíbenou trasu a prohlédli si ty nejcennější a nejzajímavější části rezervace. Naše první zastavení bylo samozřejmě u pomníku (kamene) Ondřeje Hese, kde k nám Ondra prostřednictvím načteného QR kódu promluvil z displeje mobilního telefonu a video spotu věnovaného právě založení Nadačního fondu Eden a získání prvních pozemků této lokality. Následně jsme se přesunuli k našemu rybníčku, který si Ondra vždycky přál a kupoval se ještě za jeho života a odtud pak do samotného srdce rezervace, a to na Nadačním fondem Eden vloni nově zakoupené pozemky a tůně bezejmenného lesního přítoku do Kateřinského potoka na jeho levém břehu.  Závěrem jsme si mokřad prohlédli ještě z ptačí perspektivy, zavzpomínali na Ondřeje Hese a ocenili přístup a strategii předsedy NF Eden profesora Michala Michala, který je tím nejdůležitějším člověkem celého projektu a strážcem odkazu Ondry Hese.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Konference „Přírodě blízká opatření v krajině“
 
Ve středu 18. 9. 2024 jsem s velkým potěšením a radostí představil na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze, Ústavu krajinářské architektury ČVUT jak Nadační fond Eden, tak i projekt „Soukromé přírodní rezervace profesora Ondřeje Hese“.

Dvacetiminutovou prezentaci pod názvem „Prostor, čas a respekt“ v třetím bloku přednášek, zaměřených zejména na praktická opatření a konkrétní příklady již zrealizovaných projektů revitalizací a úprav krajiny, jsem využil zejména k představení a prezentaci našich poznatků, strategie a cílů.
 
 
 
 
Myslím, že většinu účastníků konference zaujaly hlavně fotografie lokality pořízené z dronu, jednotlivé druhy bobřích hrází a záběry z fotopastí. Uznání sklidila i informace, že projekt je věnovaný odkazu prof. Ondřeje Hese a realizovaný díky NF Eden, který nákupem pozemků přírodě vrací to, co jí lidé v minulosti vzali.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Upřímně, když jsem viděl kolik úsilí, finančních prostředků a kolikrát i marné snahy vynakládají lidé a společnost do obnovy krajiny, aby dosáhli toho, co u nás už léta funguje, byl jsem rád, že za nás to všechno udělal bobr evropský!

A o tom to je, příroda nepotřebuje radit a říkat, co má dělat, ale potřebuje právě „Prostor, čas a respekt“ a ona nám pak ukáže co umí, jako jsem to já dnes ukázal zhruba sto padesáti přihlášeným účastníkům této zajímavé a důležité akce!
 
 
 

14. 9. 2024 Jiřičky, vlaštovky a počasí

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                           
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
13. a 14.9. 2024
     
Jiříčky, vlaštovky a počasí
Prudké ochlazení, avizovaný trvalý déšť a výkyvy počasí tento víkend potrápily nejenom lidi, ale i některé druhy ptáků.


Zatímco zdravý základ populace a starší zkušenější jiřičky a vlaštovky začaly opouštět svá hnízdiště zhruba před týdnem až dvěma týdny, velká hejna letošních mláďat, a to jak z první i druhé vlny hnízdění, můžeme u nás sledovat ještě dnes.

Letos se jiřičkám a vlaštovkám alespoň u nás na západě Čech zadařilo, a tak já stejně jako většina kolegů i z jiných záchranných stanic, jsme se stali svědky něčeho, s čím jsme se za svou praxi ještě nesetkali.

Obrovská hejna převážně mladých (letošních) jiřiček shromažďujících se pod balkony, přesahy fasády a v nejrůznějších zákoutích před deštěm, větrem a predátory.
 
 
Desítky ptáků zalétávajících do budov, bytů a objektů, ale i desítky ptáků následně uvězněných právě v budovách, odkud by se bez lidské pomoci ven nedostaly. A bohužel i desítky ptáků vysláblých či uhynulých přímo na zemi, ulici či pod hnízdy.

A tady bych rád vyzdvihl pohotovou reakci a velmi pěkný a přesný příspěvek (článek) kolegů z „Ptačí skupiny“, která na danou problematiku velmi rychle a pohotově zareagovala a po sociálních sítích okamžitě rozeslala článek ornitologa Davida Říhy.

Díky tomu totiž většina lidí, co dnes volala na Záchrannou stanici živočichů do Plzně, už věděla, co má dělat a kdy je a není třeba u nás, zejména vysláblým jiřičkám pomoci!
Navíc se díky duchapřítomnosti některých volajících podařilo zachránit nespočet ptáků, kteří nalétali do objektů, které by se pro ně staly smrtelnou pastí. 

A úplně nejvíc co oceňuji, je skutečnost, že tentokrát se s námi nikdo nepřel, nedohadoval a každý dělal úplně přesně, co jsme mu řekli!

Takže za mě výborně zvládnutá situace, i když je třeba si přiznat, že v rámci přirozené přírodní selekce a miliony let prověřenému přírodnímu výběru letos tento výkyv počasí dost mladých jiřiček i vlaštovek pravděpodobně nepřežije!  Na druhou stranu co šlo udělat a zachránit ze strany nás lidí, jsme společnými silami zvládli, dál už je to na přírodě, klimatu a počasí!  

Jiřičky uvězněné v garážích!
Minimálně tři sta až čtyři sta jiřiček obecných se šikovně před deštěm a větrem schovávalo na drátu konstrukce pro popínavé rostliny ve vnitrobloku  pod balkonem nového několikapatrového komplexu obytného domu v Papírnické ulici.

Jeden z nejvíce obsazených drátů však vedl nešikovně v úrovni spodní hrany lamelového odvětrání několikapatrových a neprodyšně uzavřených nadzemních garáží. Napevno navařené robustní kovové lamely byly od drátu tak blízko, že několik jiřiček proskočilo spodní mezerou přímo do budovy. Zatímco dovnitř to šlo hladce, najít cestu proti směru lamel ptáci pak už nedokázali.
 
 
 
 
 
 
A tak kdyby si jich jeden z uživatelů garáže nevšiml a nezavolal nám, tak by téměř se stoprocentní jistotou všechny jiřičky, které jsme nakonec v garáži pochytali, zcela určitě uvnitř uhynuly.

Celkem jsme v garážích odchytili a ven vypustili 36 jiřiček, přičemž všechny jiřičky byla letošní mláďata! Součástí akce bylo samozřejmě i operativní zabezpečení a zapletivování kritického odvětrávajícího okna s lamelami v celkové délce 4,5m x 50 cm.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Na fotografiích Karel Makoň, Hana Makoňová ml., David Martinovský a Mirka Sokolová při odchytu, okroužkování a vypuštění jiřiček z garáže a zapletivování kritického okna. 


Jiřičky v aťasu

Dalších 46 letošních mláďat jiřiček obecných se schovalo před deštěm do fotoateliéru v Dýšině. Tady jiřičky nalétaly do prostoru otevřenou ventilačkou, a jelikož v ateliéru nejde ani jedno okno normálně otevřít, museli jsme je rovněž v prostoru odchytit (večer za tmy spící) a druhý den za světla a po dešti následně vypustit na hnízdní kolonii v zemědělském družstvu Plzeň - Červený Hrádek.
 
 
 
V tomto případě však pět jiřiček nepřežilo noc, ale ostatní se na nové lokalitě u jiných jiřiček na kravíně velmi rychle adaptovaly.  Na fotografiích Karel Makoň, Hana Makoňová st. a Hana Makoňová ml.
 
 
 
 
 
Závěrem chci velice pochválit paní z Plzně ze Skvrňan, která nechala ve svém bytě na otevřené okenní větrážce v suchu a teple přenocovat kolem dvaceti jiřiček, které pak ráno samy odlétly.

A samozřejmě i všem těm, kteří nám dnes zcela ochotně a bez řečí několik desítek jiřiček na stanici osobně  donesli, anebo uposlechli naše rady po telefonu, a ptákům pomohli přímo sami! Děkujeme!

A zde je onen článek kolegy Davida Říhy, se kterým nelze nesouhlasit a díky kterému je situace alespoň u nás na stanici  zvládnutelná! Děkujeme! 

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jiricky-vlastovky-ochlazeni-a-deste.navod-jak-ne-pomahat
 
 

11. 9. 2024 FOTO R. Košanová

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                           
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
11. 9. 2024

FOTO: Rudolfa Košanová    
 

Naše členka a kolegyně z Plzně-jihu, paní Rudolfa Košanová, mi opět poslala několik svých fotografických úlovků. Ve většině případů se jedná o fotografie dokumentující výskyt jednotlivých živočišných druhů na konkrétních lokalitách, přičemž obzvláště velký důraz klade Rudka na to, aby focením zvířata zbytečně nerušila a nezasahovala tak do jejich přirozeného vývoje. A jelikož se jí to opět podařilo a fotky to jsou opravdu zajímavé, nešlo vám je neposlat.
 
 
 
Bekasina otavní, nádherný tažný pták momentálně protahující českou krajinou  směrem na jih. Bekasiny patří do skupiny bahňáků a loni jsme je s Milošem Paiskerem a Davidem Martinovským chytali a kroužkovali na upuštěné Klabavské přehradě kousek od Rokycan. Jaké pak bylo naše překvapení, když nám z kroužkovací stanice přišlo zpětné hlášení o tom, že bekasina otavní námi odchycena a okroužkována na Klabavské přehradě  28. 9. 2023 byla za 23 dní po okroužkování legálně ulovena a střelena  (21. 10. 2023) ve Francii, 1202 km daleko v oblasti Vendays-Montalivet, Gironde. Tak snad bekasiny focené u Nepomuka na fotografii od Rudolfy Košanové budou mít na své daleké cestě větší štěstí.
 
 
 
 
Rudko děkujeme!
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

10. 9. 2024 Včela

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                           
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
10. 9. 2024
     
Jen tak pro odlehčení
 
VČELA
 

Popravdě nevím, co dřív a námětů na tiskové zprávy se mi zde hromadí hned několik, ale tohle mi přišlo jako takové odlehčení od všech těch starostí, událostí a problémů všedních dnů, které nás asi všechny po prázdninách opět dobíhají.
 
Po delší odmlce a miniatuře blechy v křesle, Dubánka v ulitě hlemýždě zahradního s melounem v ruce a další většinou spontánní tvorbě, posouvá naše Hanina své výtvarné snažení zase o kus dál.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tentokrát ji zaujalo fotografování na mobil a kreslení hmyzu. Na mou otázku: „Po kom to, dítě, asi máš?“, pohotově odpověděla: „Že by Picasso? :-)“. Následoval smích :-).
 
 
 
 
 
 
 
 
 

8. 9. 2024 Aktuality ze ZSŽ Plzeň 11

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                           
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
8.9. 2024
     
Aktuality ze ZSŽ Plzeň - 11
 
Minulý týden nám vyšly celkem dva zajímavé novinové příspěvky. Jeden je ve čtvrtletníku Vítaný host a je, jak jinak, než o plánované rekonstrukci ZSŽ Plzeň  https://www.desop.cz/dokumenty/Dalsi_obsah_webu/Vitany_host/rekonstrukce_zsz.pdf

 

A jako druhý vyšel článek o našem Adamu Liškovi, a to v Plzeňské Jedničce, vydávané Městským obvodem Plzeň 1, konkrétně na str. 16 
https://umo1.plzen.eu/zivot-v-obvodu/aktualne-z-obvodu/ctvrty-letosni-zpravodaj-je-venku-a-doslova-rozkvetl/

Ve středu (4. 9. 2024) jsem byl vypustit luňáka s vysílačkou na Tachovsku a zároveň se stavil na Kateřiňáku posekat trávu kolem pomníku Ondřeje Hese. Nevím proč, ale celou dobu co jsem sekal, jsem měl pocit, že z korun stromů slyším, jak říká: „ Nech mi to tady, já to posekám a zítra udělám Terešov!“ No nic, asi vítr! 
 

V sobotu 7. 9. 2024 jsme s Monikou Šedivcovou pokračovali v inventarizaci a stěhování sbírek na ZSŽ Plzeň. Neuvěřitelně moc věcí jsme opět přebrali a přestěhovali.
 

Radovi a Petr Burget již čtvrtý týden stále dokola řeší zbytečné odchyty netopýrů v bytech a budovách.
 

U Křížů v Tlučné Jirka s Gábinou již pátý měsíc frčí na vlně „Labutího jezera“.  Všech pět komplikovaných labutích mláďat začíná přepeřovat a připravují se na nácvik létání.
 

Rorýsi jsou již od 1. srpna v teplých krajích, čápi bílí jsou již také na cestě na zimoviště, vlaštovky a jiřičky se každým dnem k jihu rovněž posouvají. Téměř by se dalo říci, že naše záchranářská sezóna pomalu ale jistě končí, ale opak je pravdou.
 
Každý den jedna, dvě či tři popálené poštolky a tuto sobotu navíc vzácný včelojed lesní.
 

O netopýrech se nám všem už i zdá a hysterie kolem rádoby malých ježků začíná opět nabírat na nesnesitelných obrátkách!

K tomu neustále ataky ohledně trvale handicapované labutě na náplavce ř. Radbuzy na Denisově nábřeží a samozřejmě stavba ZSŽ Plzeň.

3. 9. 2024 K zamyšlení "Dovolená"

TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                           
DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
 
3. 9. 2024
     
Dovolená u moře a netopýři doma

 
Ještě než se rozjela první etapa „Celkové rekonstrukce, modernizace a rozšíření Záchranné stanice živočichů Plzeň“, krátce poté, co nás zvířecí ombudsman JUDr. Jiří Pospíšil na svých sociálních sítích s dobrým úmyslem vychválil až do nebes a zhruba v polovině sezóny netopýrů, jsem si i já dovolil vzít týden řádné dovolené a s rodinou vyrazil k moři do sousedního Německa.
 
Pobyt na námi oblíbeném ostrově Rujana u Baltského moře s výrazně snesitelnějším klimatem a teplotami, než které panovaly v tu dobu ve vnitrozemí, byl pro nás příjemným vybočením ze stereotypu všedních dní na záchranné stanici živočichů, i když vlastně jen dočasně a do určité míry.
 
 
 
Naše dopolední výprava podél obřích křídových útesů ze starých časů po pestrobarevné kamínkové pláži hučícího Baltu je občas narušena telefonátem z Čech. Kromě běžných případů, řešených zastupujícími kolegy v Plzni, je druhým nejčastějším námětem volání výskyt netopýrů hvízdavých v bytě.
 
Když už asi popáté během dopoledne vysvětluji, že je to určitě nemilé, ale že chyba je hlavně na straně majitele bytu, který neuposlechl naše varování a nezajistil při nočním větrání okna sítěmi proti hmyzu, že by si tedy prvořadě dotyčný vlastník nemovitosti měl najmout a zajistit někoho, kdo to za něj vyřeší, „bouchnou ve mně saze“ a vnitřně bojuji i s tím, tam následně poslat mne zastupující kolegy!
 
Ale ani na tom, až sem, by nebylo nic divného, kdybych při telefonátu s pražským centrálním dispečinkem ZS na téma stížnost na mé nedostatečně empatické chování a řešení problémů netopýrů v jednom z bytů na Lochotíně, jsem nestál na vzdálenost jednoho metru od osamocené divoké labutě.
 
 
 
 
 
A tady se dostávám k jádru věci. Zuřím, hulákám do telefonu a fotím osamocenou labuť, po které stačilo jen sáhnout, a vůbec mi nepřijde divné, že dalších 70 labutí se houpe na moři v bezpečné vzdálenosti zhruba 200 metrů od pobřeží.
 
Koukám na ni, fotím ji ze dvou metrů a vůbec nevidím, že má v zobáku seknutý rybářský dvojháček, navíc kolem spodní čelisti namotaný nějaký vlasec či zbytek silonové sítě!
 
 
 
Prostě se nesoustředím a řeším naprosto zbytečné chyby druhých, a tak až doma při stahování fotografií vidím na monitoru ten dvojháček i s částečnou deformací spodní čelisti!

Jasně, že i tady by byla důležitá prevence a ideálně odstranění příčiny, proč se to stalo, ale na druhou stranu já stál opravdu metr od té labutě a stačilo jen natáhnout ruku a zachránit jí život!  To se však nestalo, a tak pravděpodobně skončí jako labuť, kterou jsem našel o kus dál, nebo  tuleň rovněž z této části pobřeží.
 
 
 
 
 
A proč to vlastně všechno píši?
Protože tahle moje chyba, selhání a celá situace, která mě mrzí a rozčiluje zároveň, je jen důsledek toho, že ve finále za chybu druhých zaplatí někdo úplně jiný a třeba i na druhém konci kontinentu! Přesněji: kdybychom nemuseli na záchranné stanici, a třeba i na dovolené, stále dokola řešit chyby a hloupost druhých, mohli bychom pak efektivně a lépe pomáhat všude tam, kde je to opravdu potřeba!